Počty záběrů, záseků a úlovků

Jen rybovrazi chodí rybařit pouze kvůli počtu úlovků, pro rybáře jde obvykle o příjemně strávený čas u vody, proložený občas nějakou tou rybou. Nicméně i skutečný rybář, který u té vody sedí dokáže ocenit, pokud po záběru a úspěšném záseku opravdu nějakou tu kořist vytáhne. A to i když jí pak třeba jen vyfotí a hodí zpátky. Co tedy vlastně dělat, aby po ťuknutí ryby na návnadu následovalo úspěšné chycení? V první řadě je situace ovliívněná vaší výbavou. Prut musí umožňovat nahodit tam kam chcete, a také patřičně účinkovat při záseku. Vlasec musí být v rozumném poměru mezi tloušťkou, (čím tlustší tím víc je vidět, tím méně ryb zabere) a pevností, příliš tenký se prostě jen utrhne při záseku nebo o chvilku později, než stačíte dostat rybu ke břehu. Četnost záběru je pochopitelně ovlivněna hlavně počtem ryb v dané vodě a návnadou. Mnoho rybářů nedá dopustit na speciální těstíčka, vlastnoručně vyráběné třpytky a podobně, ale pravdou je, že naprostá většina ryb v pohodě zabere na kousek chlebového těsta, nebo na žížalku. Velmi také záleží na okamžiku záseku. Pochopitelně, pokud zaseknete v okamžiku kdy si ryba prvně ukousla a pak chvilku pluje opodál, tak vytáhnete akorát prázdný háček. Hodně také ovlivní celkový charakter dna, v různých skalnatých průrvách či mezi kořeny stromů se sice obvykle skrývá dost ryb, ale také dost rostou šance, že se vám do nich zamotá vlasec, a ulovíte akorát pendrek. A ačkoliv se to nezdá, věnujte pečlivou péči přivazování háčku. Když jich za den utrhnete třeba deset, může se stát že jedenáctý, ten na nějž se chytila opravdu kapitální ryba uvážete špatně, nebo málo dotáhnete. Každopádně je při rybaření počítat s tím, že na jeden úspěšný zásek připadá několik záběrů ryby a že ani všechny zaseknuté ryby nedostanete ven.