Zimní rybolov II

Dále je při lovu v zimě nezbytné si uvědomit že ryby jak jsou v podchlazené vodě jsou velice citlivé, a již jen pobyt ve vaší teplé ruce jim způsobuje teplený šok. Nemluvě již vůbec o položení na sníh o teplotě pod nulou, to je prakticky vražda, ryba skoro nemá šanci přežít, a co horšího, neumírá hned, takže spokojený takyrybář odchází od říčky či rybníka s tím že je vše v pořádku. Šance něco ulovit navíc výrazně souvisí s počasím, když mrzne až praští tak je poměrně minimální, a navíc při posedávání někde v přírodě pravděpodobně chytíte rýmu. Zato když dojde k pozvolnému oteplení, sníh pomalu začíná odtávat tak je doba kdy má smysl něco zkoušet. Ale spíše druhý či třetí den, protože první roztálý sníh splaví do řeky spousty soli používané na posyp silnice, a ryby se tak spíše dusí než aby chtěly něco sníst. (pokračuje)

Lov v zimě

Jelikož jak jsme si již řekli minule, mají ryby v zimě vyrazně sníženou aktivitu, je potřeba počítat s tím, že ulovíte méně, pomaleji a pravděpodobně mezi úlovky nebude žádný mimořádný kus. Ale jestliže je pro vás rybařina více koníček, než jen způsob jak si opatřit večeři, pořádně se oblečte a vyrazte někam na břeh. Co chytíte? Vcelku nejpravděpodobnější je tloušť, nějaká ta plotice, případně i kapřík. Ale jelikož jsme si již řekli, že v zimě rybaří spíše lidé kteří chtějí uniknout z hluku města, a pobýt v mrazivé přírodě, tak asi chudost druhů vadit nebude.

Co vlastně dělají ryby v zimě?

Ryby sice v zimě nespí zimním spánkem, ale výrazně snížují svojí aktivitu v době kdy je mráz. Což ja naprosto pochopitelné, protože v zimě je za prvé méně kyslíku ve vodě, (ve studené vodě se rozpustí mnohem méně než v teplé) a navíc mají nedostatek potravy, protože většina ryb se živí malými živočichy, jako například larvami hmyzu, který se v zimě nelíhne. A to je ještě dnes naprostá většina toků ohřátých natolik že nezamrzají, ryby v rybnících to mají horší, pokud se jim neprosekají otvory tak se mohou udusit.

Přehrada

Oproti rybníku je přehrada vodní nádrží vybudovanou v nějakém údolí a tudíž mající mnohem větší hloubku. Což znamená například že se na jaře pomaleji ohřívá, ale také na podzim vydrží voda déle teplá. Většinou nezarůstá tolik řasami a sinicemi, protože řehradní voda není stoajtá (s výjimkou slepých ramen samozřejmě). Na druhou stranu stavba jakékoliv přehrady stojí mnohonásobně víc něžli rybníka, ale zase ještě produkuje elektřinu. Každopádně se relativně nedávno ukázalo že prohlášení o ochraně před povodní je nesmyslné, ne že by přehrady nebyly schopné pojmout značnou část povodňové vlny ale prostě protože jejich operační předpisy nedovolují vypouštět více než je oficiální maximum, a tak se namísto jedné menší záplavy sledovali jejich správci jak se voda přelévá přepadem když dorazila povodňová vlna.

Rybníky 3

Mimochodem, tka mě napadlo že jsem se vlastně nezmínil o tom co vlastně je rybník. Sice se dá předpokládat že to snad každý ví, ale malý přehled neuškodí. Rybník je umělá (člověkem vytvořená) vodní plocha, a tudíž se od přírodního jezera v mnoha ohledech odlišuje. V první řadě celkovým tvarem, zatímco jezera obvykle vyplňují prohlubně a tudíž dosahují i značných hloubek, rybníky se obvykle budují v ploché krajině, a často svou maximální hloubkou nepřekračují 2 metry. Z toho plyne že se v nich v létě voda mnohem rychleji zahřívá, ale také že v zimě rychleji vychládají. A vzhledem k tomu že rybníky jsou nové (ve srovnání s jezery starými tísíce a více let) mívají většinou bahnité dno, tudíž se v nich daří třošilinku jiným druhům ryb než v čistých jezerech. Zcela samostatnou kapitolu tvoří přehradní nádrže, ale o těch zas až zítra.

Rybníky 2

Takový rybník totiž nejenže výborně odvodní okolní bažinatou krajinu, vytvoří jistou tepelnou rovnováhu, a také pochopitelně spoustu ryb. A tak se páni z Rúže (Rožumberk,
Rožmberk) brzy stali známými pro své rybníkářství, a taktéž na prodeji tun a tuin ryb výrazně zbohatli. (dost často mívali k dispozici více lidí a peněz než český král) A přitom vybudovat takový rybník bylo tou dobou levné, ba co dokonce prakticky zadarmo, protože veškerou práci poskytli poddaní, a například trámy na zpevnění hráze a výpusti si nakáceli ve vlastních lesích. (příště)

Oxid uhličitý

Britské ministerstvo průmyslu a obchodu zahájí v pondělí šetření ohledn budoucnosti britské energetiky. Očekává se, že doporučí stavbu nových jaderných elektráren, právě kvůli obavám z podnebných změn. Jaderní reaktory nevypouštějí do ovzduší kysličních uhličitý, i když dobývání uranu a likvidace jaderných elektráren vvedou k emisím CO2. Britská vláda se zavázalo snížit do roku 2050 emise CO2 o 60 procent.

Rybníky

Typickým znakem jižních čech jsou domy s prolamovanými štíty a rybníky. Domy pro nás v tomto okamžiku nejsou příliš důležité, zato rybníky jsou. Vznikly v podstatě jako pokus o jakékoliv využití jihočeské krajiny, která byla jěště ve středověku skoro neobydlená a neobyvatelná, jen lesy a bažiny. A pak právě vznikly myšlenky že když se voda soustředí do soustavy rybníků tak nejenže učiní ze zátěže zisk, protože se vypěstuje množství ryb, ale i podstatná část okolní krajiny se stane obyvatelnou právě díky svedení vody. I stalo se, rybníky vznikaly jako houby po dešti. (zítra)

Třpytky

Třpytka je návnadou, či lépe řečeno nástrahou spoléhající se na přirozenou zvědavost ryb, jež se zajímají o světlo odrážející předměty. Skládá se z něčeho třpytlavého, nějakých těch střapců či svazečků vláken jež mají pohybem ve vodě vyvolávat dojem života a sanozřejmě háčku či háčků. Mnoho rybářů (převážně těch ze staré školy) si třpytky vyrábí samo, nám mladším obvykle stačí kupované. Každopádně lov na třpytku má cosi do sebe, i když se od klasické návnady liší. Hlavně tím, že třpytku je potřeba udržet v pohybu, žádná ryba by se nehrhla na nehybný kus kovu.

Žížala

Asi nejběžnější z živých návnad je žížala, přesněji řečeno žížaly. A to jednak z důvodu dostupnosti (lze si jednoduše nakopat trochu hlíny a vybrat je) a také manipulace (prostě krabička s trochou půdy je jednoduše přenosná) tak i použití (napíchnout na háček zvládne snad každž) a ryby na ně obvykle dobře berou. Na námitky takzvaných ochránců přírody ohledně mučení zvířat (žížal) se lze poměrně snadno dívat divně, protože žížala skoro nemá nervovou soustavu, a za další se jí stejně chystáme vzápětí nechat sežrat zaživa, takže to poranění od háčku asi nevadí.(pokračování zítra)

Ryby?

Ne, dneska jen novoroční blahopřání, mají ho všechny pomazané hlavy, tak se snad mohu také připojit. Mějte se co nejlépe, hodně zdraví, štěstí a pohody, ta opice co ji dneska máte nejspíš do zítřka zmizí. A snad se na jaře potkáme někde u rybníka či řeky, jen co bude pěkné počasí.