Hloubka nahození

Tedy, jak hluboko klesne háček pod vodu. To je další velice významný faktor, ovlivňující, jestli, a co zabere. A k tomu samozřejmě patří také to, kam nahodit, tedy jestli blízko břehu, či někam doprostřed řeky či rybníka. Obojí je důležité, nicméně, stejně vždy nejvíc ovlivňuje výsledek to, jestli má vůbec nějaká ryba náladu na žrádlo, nebo nic. Každopádně, hloubka ve které je háček je pochopitelně limitovaná z jedné strany hladinou, z druhé pochopitelně dnem. V praxi bývá návnada v hloubce tak 20 cm až přibližně metr. Může to být samozřejmě i hlouběji, ale to je spíše ve speciálních případech, kdy se snažíte dostat ze své skrýše přímo jednu speciální rybu. (sumec pod převislým břehem, štika ve skalní puklině, tak něco) Počítejte také s tím, že pokud je návnada lehká, bude mít tendenci vyplavat na hladinu, či spíše olůvko nadnášet. Hloubka v níž se ve výsledku návnada nachází je ovlivněna i proudem, pokud je. Držíte li ji v silném proudu, jde vlasec šikmo, a olůvko umístěné na vlasci metr pod splávkem může být klidně jen 30 cm hluboko, totéž pokud nahodíte doprostřed řeky, a přitahujete v naději že nějaká ryba zareaguje na pohyb. Dále je nesmírný rozdíl mezi tím, jestli danou vodu znáte a víte kde je možné očekávat jaké ryby, nebo jestli prostě jen jdete někam k řece a zkoušíte co se chytí. Ryby totiž mají své zvyky, a pokud nahazujete marně u jednoho břehu, skuste se přemístit, či nahodit ke břehu protějšímu.

Síla a pevnost vlasce

Pevnost vlasce předurčuje jak silnou rybu jste na něm schopní vytáhnout, aniž by se přetrhl. Což by tak trochu předznačovalo že když budete mít co nejsilnější vlasec, tak na něj ulovíte cokoliv. Jenže, ono nic není tak jednoduché, čím silnější je sám vlasec, tím lépe je pro ryby ve vodě viditelný. A nejen to, některé silnější vlasce prostě ve vodě stojí jako drát, prakticky mají problémy s ohebností, vyžadují následně větší splávky, těžší olůvka, špatně se váží na menší háčky atd. Proto je zapotřebí jistý kompromis. Pokud míříte na vodu kde jsou pouze menší ryba, tak volte vlasec hodně tenký, bude dobře splývat. Naopak pokud zamýšlíte líčit na větší kousky, pak pochopitelně potřebujete vlasec silnější. Jsou také jisté (nepříliš velké, ale jsou) rozdíly v udávané pevnosti vlasce u různých výrobců. (Míněno při stejném průměru.) Nepoužívejte vlasce staré a zkřehlé, s poškozeným vlascem akorát tak zaseknete, a ztratíte háček, olůvko a leckdy i splávek. A zaručeně tím ublížíte rybě, v případě že jí chudince zústane kus vlasce i se splávkem, tak bude mít na pořádně dlouho znepříjemněný život, pokud vůbec přežije. Jako další vlastnost má vlasec barvu. Někdo tvrdí, že by měla být pokudmožno stejná, jako barva vody v níž lovíte, ale upřímně pokud máte tenký vlasec, tak není ve vodě vidět, a barva je jedno. A pokud lovíte na něco co připomíná spíš prádelní šňůru, tak je to ve vodě vidět stejně, bez ohledu na barvu.

Počty záběrů, záseků a úlovků

Jen rybovrazi chodí rybařit pouze kvůli počtu úlovků, pro rybáře jde obvykle o příjemně strávený čas u vody, proložený občas nějakou tou rybou. Nicméně i skutečný rybář, který u té vody sedí dokáže ocenit, pokud po záběru a úspěšném záseku opravdu nějakou tu kořist vytáhne. A to i když jí pak třeba jen vyfotí a hodí zpátky. Co tedy vlastně dělat, aby po ťuknutí ryby na návnadu následovalo úspěšné chycení? V první řadě je situace ovliívněná vaší výbavou. Prut musí umožňovat nahodit tam kam chcete, a také patřičně účinkovat při záseku. Vlasec musí být v rozumném poměru mezi tloušťkou, (čím tlustší tím víc je vidět, tím méně ryb zabere) a pevností, příliš tenký se prostě jen utrhne při záseku nebo o chvilku později, než stačíte dostat rybu ke břehu. Četnost záběru je pochopitelně ovlivněna hlavně počtem ryb v dané vodě a návnadou. Mnoho rybářů nedá dopustit na speciální těstíčka, vlastnoručně vyráběné třpytky a podobně, ale pravdou je, že naprostá většina ryb v pohodě zabere na kousek chlebového těsta, nebo na žížalku. Velmi také záleží na okamžiku záseku. Pochopitelně, pokud zaseknete v okamžiku kdy si ryba prvně ukousla a pak chvilku pluje opodál, tak vytáhnete akorát prázdný háček. Hodně také ovlivní celkový charakter dna, v různých skalnatých průrvách či mezi kořeny stromů se sice obvykle skrývá dost ryb, ale také dost rostou šance, že se vám do nich zamotá vlasec, a ulovíte akorát pendrek. A ačkoliv se to nezdá, věnujte pečlivou péči přivazování háčku. Když jich za den utrhnete třeba deset, může se stát že jedenáctý, ten na nějž se chytila opravdu kapitální ryba uvážete špatně, nebo málo dotáhnete. Každopádně je při rybaření počítat s tím, že na jeden úspěšný zásek připadá několik záběrů ryby a že ani všechny zaseknuté ryby nedostanete ven.

Pozor na hady

Jak to může znít divně, dávejte si při rybaření pozor na hady, přesněji pozor na zmije. Náš jediný jedovatý had zmije obecná se totiž rozhodl letos drasticky přemnožit, a tudíž jedinci hledající si nová teritoria jsou k potkání na místech kde nikdy předtím nebyli k vidění (natožpak k šlápnutí). Takže bycha, ono přecijen při cestě k řece nebo rybníku procházíte volnou přírodou, a nechat se namísto poklidného odpoledne odvézt záchrankou s uštknutím není dobrý nápad. Mimochodem, kamarádovi se to málem povedlo, potkal zmiji (podle odborníků spíše zmijáka) jak se sluní na jeho oblíbené stezičce k vodě, a málem na ní šlápl.